Co to je železničním modelářství a kolik může mít podob? Někdo je sběratel, jiný buduje kolejiště pro provoz, zabezpečovací techniku, někdo pro krajinu a našlo by se jistě spousta dalších zájmů a jejich kombinací.
Cílem železničního modeláře se všeobecně stává vybudování modelového kolejiště. Naprostá většina kolejišť bývá smyšlených. Tak se dají skombinovat různé zájmy a možnosti modeláře. Takto jsem uvažoval i já, dokud jsem si nepřečetl vynikající knihu "Svět modelových železnic" autorů Patricka Whitehouseho a Allana Levyho, která popisuje vznik železničního modelářství ve světě a jeho vývoj. O českém modelářství se zde nepíše, zato se ale dá dočíst, co to železniční modelářství vlastně je, kolik má podob a najde se zde spousta ilustrací, které jsou dobrým návodem k přemýšlení o vlastním cíli.
Dozvíte se, že jsou modeláři, kteří staví přesné kopie vedlejších tratí a potom tací, kteří si vezmou jako námět hlavní trať, vybudují všechna nádraží, tratě vedou skrytě a modelují provoz dle skutečnosti. Jedno takové kolejiště mne zaujalo tím, jak se lze celkem nenásilně zhostit úkolu vybudováním přechodů mezi stanicemi, které jsou ve skutečnosti od sebe hodně vzdáleny.
Kromě literatury lze najít mnoho inspirací na Internetu. Dá se říct, že toto médium převzalo nadvládu nad tištěnými publikacemi a knihami v tomto oboru. Lze najít spoustu stránek s náměty a návody, přehled norem, vybudovaná kolejiště a je také možno se zapojit do modelářských diskusních skupin.
Konference:
Postupně, a trvalo to dlouho se ujasňovala modelářská představa, z níž jsem vytýčil následující cíle:
S vědomím, že se na začátku nesmí nic uspěchat, začaly vznikat první nákresy a plánky. Viz. Plánky - výběr tématu .
Vznikaly také první náměty. Ukázalo se, že tyto náměty jsou úzce spojeny se vzpomínkami a zážitky od dětství, až po první zaměstnání na železnici.
Volba měřítka byla vcelku jednoduchá. Předchozí kolejiště ve velikosti H0 (pro děti) na velkém prostoru neumožnilo lepší vedení tratě než do oválu. Z modelářského hlediska nutno podoknout, že v tomto měřítku se dají na modelech vykouzlit pěkné detaily. Přesto, anebo právě pro velké prostorové nároky jsem sáhl po protipólu, tedy měřítku 1:160 - N.
Z pohledu tématu by po stránce nabídky vozového parku a ceny nejlépe vyhovělo TT, protože v současnosti nabízí naprosto udivující nabídku všeho českého, co na kolejích jezdilo. Proti tomuto měřítku mi však zůstala z minulosti jakási averze, snad pozůstatek zkušeností z Made in GDR.
Existují samozřejmě i další měřítka. O zahradní železnici jsem uvažoval jen chvíli a z těch domácích jsem zavrhnul Z pro opravdovou titěrnost a s tím související jízdní vlastnosti a nabídku českých modelů.
Tady de-facto žádná volba neexistuje. Místo nebo místnost pro kolejiště je zpravidla dána a vše se jí musí podřídit.
V mém případě je k dispozici suchá, vytápěná sklepní místnost o rozměrech zhruba 5×3m. Protože největšími nepříteli kolejiště jsou vlhkost a prach, během dvou let jsem prováděl měření teploty a vlkosti. Teplota se pohybuje v rozmezí 15-20C, vlhkost celkem trvale kolem 50% s maximem 70%. Nevím, jestli je to dostatečné, zajímavé je však, že vlhkost byla vyšší v létě.
Kolejiště je voleno jako modulové. Důvodů je několik:
Použití modulů má ale i svá negativa a těmi jsou:
Rozvahou byla stanovena optimální velikost modulu na 100×120 a maximální velikost 100×160cm.
Zpravidla podle místnosti a umístění kolejiště vzniká jeho tvar. Může být volné, umístěné uprostřed, nebo jednou či více stěnami u zdi. Dále jsou pevná kolejiště, která lemují zdi místnosti tvaru L,U,E nebo také okolo celé místnosti, kde vchod je překlenut vysouvacím mostem. V návaznosti na umístění je možno hloubku kolejiště opticky prodloužit vhodným pozadím.
Kolejiště je vytvořeno ze tří totožných obdélníkových modulů a bude umístěno uprostřed místnosti. Tím se ochuzuji o možnost zvětšení hloubky pomocí pozadí, nicméně bude dostupné ze všech stran.