Úvod

Co to je železničním modelářství a kolik může mít podob? Někdo je sběratel, jiný buduje kolejiště pro provoz, zabezpečovací techniku, někdo pro krajinu a našlo by se jistě spousta dalších zájmů a jejich kombinací.
Cílem železničního modeláře se všeobecně stává vybudování modelového kolejiště. Naprostá většina kolejišť bývá smyšlených. Tak se dají skombinovat různé zájmy a možnosti modeláře. Takto jsem uvažoval i já, dokud jsem si nepřečetl vynikající knihu "Svět modelových železnic" autorů Patricka Whitehouseho a Allana Levyho, která popisuje vznik železničního modelářství ve světě a jeho vývoj. O českém modelářství se zde nepíše, zato se ale dá dočíst, co to železniční modelářství vlastně je, kolik má podob a najde se zde spousta ilustrací, které jsou dobrým návodem k přemýšlení o vlastním cíli.
Dozvíte se, že jsou modeláři, kteří staví přesné kopie vedlejších tratí a potom tací, kteří si vezmou jako námět hlavní trať, vybudují všechna nádraží, tratě vedou skrytě a modelují provoz dle skutečnosti. Jedno takové kolejiště mne zaujalo tím, jak se lze celkem nenásilně zhostit úkolu vybudováním přechodů mezi stanicemi, které jsou ve skutečnosti od sebe hodně vzdáleny.
Kromě literatury lze najít mnoho inspirací na Internetu. Dá se říct, že toto médium převzalo nadvládu nad tištěnými publikacemi a knihami v tomto oboru. Lze najít spoustu stránek s náměty a návody, přehled norem, vybudovaná kolejiště a je také možno se zapojit do modelářských diskusních skupin.

Konference:

Cíle

Postupně, a trvalo to dlouho se ujasňovala modelářská představa, z níž jsem vytýčil následující cíle:

  • vybudovat kolejiště s železnicí zasazenou do krajiny
  • modelovat provoz ČSD, období 70-80 léta - železniční epocha III.
  • možnost provozu dle skutečnosti
  • sbírat modely uvedené epochy

S vědomím, že se na začátku nesmí nic uspěchat, začaly vznikat první nákresy a plánky. Viz. Plánky - výběr tématu .

Téma - náměty

Vznikaly také první náměty. Ukázalo se, že tyto náměty jsou úzce spojeny se vzpomínkami a zážitky od dětství, až po první zaměstnání na železnici.

  • trať 310 Olomouc - Krnov
    • stanice Domašov n. Bystřicí s lomem, zastávka Jívová
    • Hlubočky - dvě vlečky,
    • Velká Bystřice - stanice s čilým provozem
  • trať 291 Zábřeh - Šumperk - Kouty
    • žst. Zábřeh na Moravě
    • žst. Bludov s trianglem
    • Rapotín s vlečkou
    • Kouty nad Desnou - koncová stanice
  • trať Zábřeh - Krasíkov
    • divoce se vlnící hlavní trať v údolí Moravské Sázavy, stanice Hoštejn s velkou pilou a krásnou měnírnou, krasíkovský tunel
  • žst. Bakov n. Jizerou
    • stanice s odbočnou tratí, čilý provoz, malá točna, ocelový most přes Jizeru
    • trať 290, žst. Lipová lázně s odbočnou tratí č. 293

Měřítko

Volba měřítka byla vcelku jednoduchá. Předchozí kolejiště ve velikosti H0 (pro děti) na velkém prostoru neumožnilo lepší vedení tratě než do oválu. Z modelářského hlediska nutno podoknout, že v tomto měřítku se dají na modelech vykouzlit pěkné detaily. Přesto, anebo právě pro velké prostorové nároky jsem sáhl po protipólu, tedy měřítku 1:160 - N.
Z pohledu tématu by po stránce nabídky vozového parku a ceny nejlépe vyhovělo TT, protože v současnosti nabízí naprosto udivující nabídku všeho českého, co na kolejích jezdilo. Proti tomuto měřítku mi však zůstala z minulosti jakási averze, snad pozůstatek zkušeností z Made in GDR.
Existují samozřejmě i další měřítka. O zahradní železnici jsem uvažoval jen chvíli a z těch domácích jsem zavrhnul Z pro opravdovou titěrnost a s tím související jízdní vlastnosti a nabídku českých modelů.

Umístění

Tady de-facto žádná volba neexistuje. Místo nebo místnost pro kolejiště je zpravidla dána a vše se jí musí podřídit.
V mém případě je k dispozici suchá, vytápěná sklepní místnost o rozměrech zhruba 5×3m. Protože největšími nepříteli kolejiště jsou vlhkost a prach, během dvou let jsem prováděl měření teploty a vlkosti. Teplota se pohybuje v rozmezí 15-20C, vlhkost celkem trvale kolem 50% s maximem 70%. Nevím, jestli je to dostatečné, zajímavé je však, že vlhkost byla vyšší v létě.

Zásady tvorby kolejiště

  • Neplánovat stavbu velkého kolejiště, které by zabralo většinu prostoru, který je k dispozici. Nezbylo by totiž místo pro modelářský stůl, nářadí, skříňky pro modely, manipulační prostor a pro volný pohyb.
  • Solidní kolejiště by mělo zobrazovat kousek skutečné železnice se zohledněním určité etapy.
  • Zvolit dioramatické modelování. Žádné kolejiště nemůže představovat kompaktní celek vymodelovaný proporcionálně v jednom měřítku. Vždyť jen představa, že 1km tratě v modelové velikosti N představuje 6,25 m dává tušit, že su bude muset něco zredukovat. Proto je vhodné členit kolejiště na jednotlivé scény - diorámy. Každá dioráma ma svůj motiv, který bývá modelován do detailu a jeho okolí se využije pro přechod do další scény.
  • Proporcionalita měřítka: ve zkrácené stanici působí nekorigovaná budova železniční stanice jako o číslo větší
  • Hloubka ostrosti: zástavba a krajinné prvky ve zmenšujícím se měřítku od pozorovatele navozují větší hloubku kolejiště.
  • Modelovat kolejiště s vědomím, že krajina se nepřízpusobila železnici, ale železnice byla vybudovaná v krajině.

Typ kolejiště

Kolejiště je voleno jako modulové. Důvodů je několik:

  • Mělo by být přenositelné. Neplánuje se ani nepravidelné přemisťování, ale musí být možnost jeho vystěhování z místnosti.
    Rozumně lze pracovat na terénu jen do určité vzdálenosti od hrany kolejiště. Použitím modulů tuto vzdálenost zkrátíme a tím si výrazně ulehčíme práci
  • Pokud se bude pracovat na jednom motivu kolejiště, může být k dispozici jen příslušný modul a ostatní mohou být vhodně uloženy.

Použití modulů má ale i svá negativa a těmi jsou:

  • Napojení tratí, zvláště těch šikmých, kterým musí být věnována dostatečná pozornost, aby nedocházelo k poskakování nebo až vykolejení vozidel.
  • Vytvoření spáry u napojení modulů, které je nutno vhodně zamaskovat.
  • Vyřešení napojení elektroinstalace.

Rozvahou byla stanovena optimální velikost modulu na 100×120 a maximální velikost 100×160cm.

Tvar kolejiště

Zpravidla podle místnosti a umístění kolejiště vzniká jeho tvar. Může být volné, umístěné uprostřed, nebo jednou či více stěnami u zdi. Dále jsou pevná kolejiště, která lemují zdi místnosti tvaru L,U,E nebo také okolo celé místnosti, kde vchod je překlenut vysouvacím mostem. V návaznosti na umístění je možno hloubku kolejiště opticky prodloužit vhodným pozadím.

Kolejiště je vytvořeno ze tří totožných obdélníkových modulů a bude umístěno uprostřed místnosti. Tím se ochuzuji o možnost zvětšení hloubky pomocí pozadí, nicméně bude dostupné ze všech stran.